Menu

Další informace

Žáci přijatí do 1. třídy základní školy pro školní rok 2019/2020

Žáci přijatí do 1. třídy

Den etikety

Den etikety

Dne 15.3. 2019 se na naší základní škole uskutečnil Den etikety. Tento den spočíval v tom, že si žáci 3.- 9. tříd připravili scénky na dané téma týkající se etikety nebo její části. Tyto scénky byly uskutečněny v kulturním domě. Všechna představení se velice povedla a žáci si s nimi dali velkou práci.

Po skončení programu na kulturním domě nastal čas oběda, kdy si vybraní žáci 9. třídy vyzkoušeli, jaké to je být číšníky. Obsluhováni byli žáci první třídy a učitelský sbor.

Tento projektový den se velmi vydařil, ovšem by se nezrealizoval, kdyby nebylo pánů učitelů a paní učitelek, kteří se zapojili, paní kuchařek, obce Rohatec (která poskytla prostory na kulturním domě) a v neposlední řadě taky všech žáků, kteří se jakkoliv zapojili. Všem tímto celá devátá třída moc děkuje za pomoc při zrealizování jejich nápadu.

Strnadová Magda, žákyně 9.třídy

 

https://www.youtube.com/watch?v=E_PrHUDE_UA&feature=youtu.be&fbclid=IwAR21Qc9SUlfILnYitYpvtc8Uhi58JGu3I_a8ovceDE_4w74rv-QF5rjb88c

CO JE NOVÉHO VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

Co je nového ve školní družině

Ani jsme se nenadáli a vánoční svátky utekly jako voda. Děti přišly po prázdninách s usměvavými a spokojenými tvářičkami. 

Hned první den, 3. ledna, jsme se všichni posadily na koberec a povyprávěly si o dárcích, které pod stromečkem našly. Panenky, "petshopáci", Lego, mobilní telefony, tablety… To vše padlo při společné debatě. 

Proto nás brzy čekal "Den hraček", kdy si děti přinesly hračku, která je pro něj ta nejlepší. Každý ji představil, řekl, od koho ji dostal a ukázal všem v družině. Po celý den jste tak mohli potkat auto na ovládání, postavičky z pohádek, rozkládací karavan pro panenky Barbie, plno plyšáků, Nerf, vojenské zbraně aj. 

A co čeká děti z družiny dál? Za jejich krásné vánoční koledování, které se letos poprvé uskutečnilo na Kulturním domě, společně v únoru navštívíme dětské centrum Sokolíček v Kyjově. Brzy nás taky čeká maškarní dovádění - zábavné odpoledne v maskách se soutěžemi a vyhlášením nejhezčí masky. V březnu vyjedeme do hodonínské knihovny, paní knihovnice si pro nás připravily pirátský program.

Nezapomínáme ani na zvířátka v přírodě. Společně jim půjdeme nasypat do krmítek a nazdobit stromeček ovocem, zeleninou a usušeným pečivem. 

Vychovatelky školní družiny

https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/CO_JE_NOVEHO_VE_SKOLNI_DRUZINE/

SLOHOVÁ PRÁCE - Smutná zimní krajina

SMUTNÁ ZIMNÍ KRAJINA

Bylo ráno a já se dívala z okna na zasněžené vrcholky hor, které v dálce tvořily korunu zimy. Slyšela jsem meluzínu, jak mi našeptává jít ven za tou nádherou a stát se součástí toho krásného zimního obrazu. Otevřela jsme okno. Cítila jsem, jak se mi do vlasů vplétají vločky a pokrývají mne stejně jako krajinu. Byla to nádhera. Všude byl sníh bílý jako papír, který se třpytil pod jemným svitem bledých slunečních paprsků, které se snažily prodrat hustými mraky, šedivými jako myší kožíšek. Všechno bylo tak krásné a nevinné jako batole. Všude bylo ticho. Nikdo si venku nehrál a ani ptačí koncert nebylo slyšet, jako tomu bývá na jaře. Každý se jen snažil ukrýt v teple svého domova.

Náhle fouknul vítr a dal mi studenou facku na mé omrzlé tváře. Raději jsem okno zavřela. Vše bylo náhle jiné. Stromy se klaněly až k zemi jako poddaní chladnému větru a vločky, které se tak elegantně a s něhou snášely dolů, teď jen zmateně a chladně poletovaly vzduchem. Už to nebyl ten nevinný a vlídný obraz a já už se necítila jeho součástí. Bylo to tak cizí a vzdálené. Vše působilo tak krásně, ale přitom chladně a bezcitně.

Jak jsem tak sledovala tu krajinu, přepadl mě pocit samoty a smutku. Srdce se mi sevřelo a já poznala pravou tvář zimy. Zjistila jsem, že to, co je tak nádherné na pohled, je vlastně úplně opuštěné a smutné.

                                                                                              NIKOL MARKOVÁ, 8. TŘÍDA

SLOHOVÁ PRÁCE - Procházka zimní krajinou

PROCHÁZKA ZIMNÍ KRAJINOU

Svítá. Paprsky studeného slunce dopadají na moji zmrzlou tvář, zahalenou v teplé čepici a šále.

Jdu po zmrzlé cestičce. Na jedné straně les, na druhé louka. Vše je zasněžené jako v pohádce. Slyším rychlý dupot. Podívám se do lesa a vidím, jak z větvičky stromu opadl sníh, který ozářený slunečními paprsky vypadal jako padající třpytky. Byl to zajíc. To on zavadil o větev, zatímco utíkal nejspíš za svou zaječí rodinou. Slunce už je napůl vidět. Cestička končí, a tak stoupnu nohama na sníh, kterým je zasněžená celá louka. Paní Příroda se tentokrát přemohla. V dálce jsem zahlédla krmelec. Třeba se mi poštěstí a uvidím srnce. Šla jsem blíž. Sníh pode mnou křupe a já pokračuji s pocitem, jako bych se propadala. Jsem asi čtyři metry od něj. Kdybych si ho tak mohla pohladit. Krásný hnědý srnec. Postával u krmelce. Vypadal uvolněně. Tak klidně. Myslím, že o mně neví. Ale najednou, když jsem se chtěla přiblížit, se na mě podíval. Neutekl. Jen jsme se dívali hluboce do očí. Nic jiného. V dálce jsem zaslechla ránu a srnec utekl. Musela jsem si dát proti sluníčku ruku před oči, abych vůbec něco viděla. Nebylo tam nic. Možná to přišlo odjinud. Alespoň toho milého tvora nestřelil. Když jsem se vracela zpět na cestu, uviděla jsem ho znovu. Naše oči se opět střetly. Byl zajímavý. Nebál se, i když jsem byla tak blízko. Mohla bych se na něho dívat hodiny. To, jak se na mě díval, bylo jiné než od lidí. Bylo to tak uklidňující. Jakoby mi chtěl něco říct, ale nemohl. Je němý. Jen na mě mrkal a nehybně stál, stejně jako já. Měla jsem pocit, že chce, abych šla k němu blíž. Udělala jsem tedy krok. Jen sklonil hlavu, ale pořád mě pozoroval. Klidně jsem nakračovala k němu. Když jsem byla vedle něho, dala jsem mu ruku před nos, aby věděl, že mu nechci ublížit. Sklonil hlavu k zemi a dovolil mně si ho pohladit. Byl to úžasný pocit. Pocit, že se mě nebojí a má moji důvěru.

V momentu jsem ale uslyšela vytí vlka. Srnec se polekal. Bylo vidět, že ho zalil strach. Utekl. Bylo to všechno tak rychlé. Když jsem znovu uslyšela vytí, věděla jsem, že nejsem vítaná. Srdce mi tlouklo strachem. Raději jsem rychle spěchala domů.

………. tady jsem opět ucítila teplo a bezpečí.

GABRIELA ZEMÁNKOVÁ, 8. TŘÍDA

POLONÉZA ŽÁKŮ 9. TŘÍDY

Rohatecký Obecní ples

V polovině ledna, po tříměsíčním nácviku polonézy pod dohledem paní Evy Škromachové a Zuzky Chalupové, jsme měli tu čest tančit polonézu na Obecním plese v Rohatci. Holky na sobě měly bílé svatební šaty a kluci košile se společenskými kalhotami. Po odtančení z nás všech spadl velký stres a tréma, kterou jsme měli snad úplně všichni. Postupem času jsme se od různých „plesařů“ dozvídali, že nám to moc všem slušelo a že se nám polonéza povedla. V ten moment jsme si všichni řekli, že i když se nám někdy na zkoušky nechtělo, nebo se nám někdy nedařilo, že to mělo svůj smysl a jsme obohaceni o nové zkušenosti.

Dále nastalo focení a hned poté jsme se všichni nahrnuli na parket a tančili jsme. Jako první s rodiči, pak s prarodiči a zkrátka s kýmkoli. Díky úžasným DJ jsme skoro celý večer protancovali. Také hrála Dechová hudba se dvěma zpěvačkami, která nás také velmi chytla. Ještě jednou děkujeme za ples, který jsme si ohromně užili.

 

Za IX. třídu Kateřina Vlachová

https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/POLONEZA_2019

 

PYŽAMOVÝ DEN

PYŽAMOVÝ DEN

Uteklo to jako voda a my jsme se zase prokousali v čase přes tu haldu vánočních dárků a kopy toho nejvoňavějšího cukroví  a ocitli se zpět ve školních lavicích. A protože mnozí z nás si pod stromečkem rozbalili klasický měkký dárek - pyžamo, rozhodli se zástupci tříd ve školním parlamentu pro zpestření jednoho z běžných školních dní a uspořádali Pyžamový den.

A byla to paráda! Jednak jsme zjistili, že letos fakt frčí teplé overaly, a taky bylo víc než příjemné moci se aspoň o velké přestávce jen tak povalovat při pohádce :-) Kromě toho jsme měli možnost dozvědět se něco o spánkovém režimu a zajímavosti na toto téma. Účast a zájem dětí nás opět mile překvapily a proto se již teď chystáme na další akci. Tak se nechejte překvapit :-)

 

https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/PYZAMOVY_DEN/

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ

......tak se jmenovalo malé divadelní představení, kterého se všichni naši žáci zúčastili 12. prosince v KD Rohatec. Měli tak možnost poznat hereckým způsobem ztvárnění díla významného spisovatele Aloise Jiráska.

https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/STARE_POVESTI_CESKE/

 

 

 

KOLEDOVÁNÍ

KOLEDOVÁNÍ

Tak jako každoročně, i letos jsme se krátce před Vánocemi, v krásném adventním čase, sešli v zimním podvečeru, abychom se alespoň trošku slavnostně naladili a připravili se na přicházející nejkrásnější svátky v roce. Opět byl připravený pro všechny krátký program, v němž žáci zazpívali koledy a přinesli Ježíškovi do jesliček malý dáreček, aby netrpěl hladem a zimou. Celá atmosféry byla umocněná doprovodem koled v podání dětské cimbálové muziky pod vedením pana Varmuži, za což mu patří velký dík.

Aby nikdo neodešel domů s prázdnou,byl rovněž nachystán jarmark výrobků, na jejichž výrobě se podíleli žáci se svými učiteli.

Mirka Veselská

https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/KOLEDOVANI_2018/

 

 https://www.youtube.com/watch?v=QppiC4fbPwo&feature=youtu.be&fbclid=IwAR2L3JA-5kVVIb9R0r9rhthsb2O3f9g0VmNB5CcMEkoyj3XZJv4aFbv2Udg

 

 

MIKULÁŠ

MIKULÁŠ

Tak jak je každý rok zvykem, i letos chodil naší školou 5. prosince Mikuláš. Letos v podání opět žáků 9. třídy, za což jim patří velký dík, protože se všichni čerti, andělé i samotný Mikuláš velmi dobře svých rolí zhostili. Nezbedné děti potrestali, ty hodné odměnili. Nezapomněli pochválit či pokárat ani děti v mateřské škole, či pana starostu na obecním úřadě.

Mirka Veselská

 

 

https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/MIKULAS_2018/

Strana 1 z 13