Menu
Další informace
- Jste zde:
-
Úvod
-
Ze života školy
- Šk. rok 2018 / 2019
Šk. rok 2018 / 2019 (12)
SMUTNÁ ZIMNÍ KRAJINA
Bylo ráno a já se dívala z okna na zasněžené vrcholky hor, které v dálce tvořily korunu zimy. Slyšela jsem meluzínu, jak mi našeptává jít ven za tou nádherou a stát se součástí toho krásného zimního obrazu. Otevřela jsme okno. Cítila jsem, jak se mi do vlasů vplétají vločky a pokrývají mne stejně jako krajinu. Byla to nádhera. Všude byl sníh bílý jako papír, který se třpytil pod jemným svitem bledých slunečních paprsků, které se snažily prodrat hustými mraky, šedivými jako myší kožíšek. Všechno bylo tak krásné a nevinné jako batole. Všude bylo ticho. Nikdo si venku nehrál a ani ptačí koncert nebylo slyšet, jako tomu bývá na jaře. Každý se jen snažil ukrýt v teple svého domova.
Náhle fouknul vítr a dal mi studenou facku na mé omrzlé tváře. Raději jsem okno zavřela. Vše bylo náhle jiné. Stromy se klaněly až k zemi jako poddaní chladnému větru a vločky, které se tak elegantně a s něhou snášely dolů, teď jen zmateně a chladně poletovaly vzduchem. Už to nebyl ten nevinný a vlídný obraz a já už se necítila jeho součástí. Bylo to tak cizí a vzdálené. Vše působilo tak krásně, ale přitom chladně a bezcitně.
Jak jsem tak sledovala tu krajinu, přepadl mě pocit samoty a smutku. Srdce se mi sevřelo a já poznala pravou tvář zimy. Zjistila jsem, že to, co je tak nádherné na pohled, je vlastně úplně opuštěné a smutné.
NIKOL MARKOVÁ, 8. TŘÍDA
PROCHÁZKA ZIMNÍ KRAJINOU
Svítá. Paprsky studeného slunce dopadají na moji zmrzlou tvář, zahalenou v teplé čepici a šále.
Jdu po zmrzlé cestičce. Na jedné straně les, na druhé louka. Vše je zasněžené jako v pohádce. Slyším rychlý dupot. Podívám se do lesa a vidím, jak z větvičky stromu opadl sníh, který ozářený slunečními paprsky vypadal jako padající třpytky. Byl to zajíc. To on zavadil o větev, zatímco utíkal nejspíš za svou zaječí rodinou. Slunce už je napůl vidět. Cestička končí, a tak stoupnu nohama na sníh, kterým je zasněžená celá louka. Paní Příroda se tentokrát přemohla. V dálce jsem zahlédla krmelec. Třeba se mi poštěstí a uvidím srnce. Šla jsem blíž. Sníh pode mnou křupe a já pokračuji s pocitem, jako bych se propadala. Jsem asi čtyři metry od něj. Kdybych si ho tak mohla pohladit. Krásný hnědý srnec. Postával u krmelce. Vypadal uvolněně. Tak klidně. Myslím, že o mně neví. Ale najednou, když jsem se chtěla přiblížit, se na mě podíval. Neutekl. Jen jsme se dívali hluboce do očí. Nic jiného. V dálce jsem zaslechla ránu a srnec utekl. Musela jsem si dát proti sluníčku ruku před oči, abych vůbec něco viděla. Nebylo tam nic. Možná to přišlo odjinud. Alespoň toho milého tvora nestřelil. Když jsem se vracela zpět na cestu, uviděla jsem ho znovu. Naše oči se opět střetly. Byl zajímavý. Nebál se, i když jsem byla tak blízko. Mohla bych se na něho dívat hodiny. To, jak se na mě díval, bylo jiné než od lidí. Bylo to tak uklidňující. Jakoby mi chtěl něco říct, ale nemohl. Je němý. Jen na mě mrkal a nehybně stál, stejně jako já. Měla jsem pocit, že chce, abych šla k němu blíž. Udělala jsem tedy krok. Jen sklonil hlavu, ale pořád mě pozoroval. Klidně jsem nakračovala k němu. Když jsem byla vedle něho, dala jsem mu ruku před nos, aby věděl, že mu nechci ublížit. Sklonil hlavu k zemi a dovolil mně si ho pohladit. Byl to úžasný pocit. Pocit, že se mě nebojí a má moji důvěru.
V momentu jsem ale uslyšela vytí vlka. Srnec se polekal. Bylo vidět, že ho zalil strach. Utekl. Bylo to všechno tak rychlé. Když jsem znovu uslyšela vytí, věděla jsem, že nejsem vítaná. Srdce mi tlouklo strachem. Raději jsem rychle spěchala domů.
………. tady jsem opět ucítila teplo a bezpečí.
GABRIELA ZEMÁNKOVÁ, 8. TŘÍDA
Rohatecký Obecní ples
V polovině ledna, po tříměsíčním nácviku polonézy pod dohledem paní Evy Škromachové a Zuzky Chalupové, jsme měli tu čest tančit polonézu na Obecním plese v Rohatci. Holky na sobě měly bílé svatební šaty a kluci košile se společenskými kalhotami. Po odtančení z nás všech spadl velký stres a tréma, kterou jsme měli snad úplně všichni. Postupem času jsme se od různých „plesařů“ dozvídali, že nám to moc všem slušelo a že se nám polonéza povedla. V ten moment jsme si všichni řekli, že i když se nám někdy na zkoušky nechtělo, nebo se nám někdy nedařilo, že to mělo svůj smysl a jsme obohaceni o nové zkušenosti.
Dále nastalo focení a hned poté jsme se všichni nahrnuli na parket a tančili jsme. Jako první s rodiči, pak s prarodiči a zkrátka s kýmkoli. Díky úžasným DJ jsme skoro celý večer protancovali. Také hrála Dechová hudba se dvěma zpěvačkami, která nás také velmi chytla. Ještě jednou děkujeme za ples, který jsme si ohromně užili.
Za IX. třídu Kateřina Vlachová
https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/POLONEZA_2019
PYŽAMOVÝ DEN
Uteklo to jako voda a my jsme se zase prokousali v čase přes tu haldu vánočních dárků a kopy toho nejvoňavějšího cukroví a ocitli se zpět ve školních lavicích. A protože mnozí z nás si pod stromečkem rozbalili klasický měkký dárek - pyžamo, rozhodli se zástupci tříd ve školním parlamentu pro zpestření jednoho z běžných školních dní a uspořádali Pyžamový den.
A byla to paráda! Jednak jsme zjistili, že letos fakt frčí teplé overaly, a taky bylo víc než příjemné moci se aspoň o velké přestávce jen tak povalovat při pohádce :-) Kromě toho jsme měli možnost dozvědět se něco o spánkovém režimu a zajímavosti na toto téma. Účast a zájem dětí nás opět mile překvapily a proto se již teď chystáme na další akci. Tak se nechejte překvapit :-)
https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/PYZAMOVY_DEN/
STARÉ POVĚSTI ČESKÉ
......tak se jmenovalo malé divadelní představení, kterého se všichni naši žáci zúčastili 12. prosince v KD Rohatec. Měli tak možnost poznat hereckým způsobem ztvárnění díla významného spisovatele Aloise Jiráska.
https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/STARE_POVESTI_CESKE/
KOLEDOVÁNÍ
Tak jako každoročně, i letos jsme se krátce před Vánocemi, v krásném adventním čase, sešli v zimním podvečeru, abychom se alespoň trošku slavnostně naladili a připravili se na přicházející nejkrásnější svátky v roce. Opět byl připravený pro všechny krátký program, v němž žáci zazpívali koledy a přinesli Ježíškovi do jesliček malý dáreček, aby netrpěl hladem a zimou. Celá atmosféry byla umocněná doprovodem koled v podání dětské cimbálové muziky pod vedením pana Varmuži, za což mu patří velký dík.
Aby nikdo neodešel domů s prázdnou,byl rovněž nachystán jarmark výrobků, na jejichž výrobě se podíleli žáci se svými učiteli.
Mirka Veselská
https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/KOLEDOVANI_2018/
MIKULÁŠ
Tak jak je každý rok zvykem, i letos chodil naší školou 5. prosince Mikuláš. Letos v podání opět žáků 9. třídy, za což jim patří velký dík, protože se všichni čerti, andělé i samotný Mikuláš velmi dobře svých rolí zhostili. Nezbedné děti potrestali, ty hodné odměnili. Nezapomněli pochválit či pokárat ani děti v mateřské škole, či pana starostu na obecním úřadě.
Mirka Veselská
https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/MIKULAS_2018/
S Erasmem+ do Slovinska
Druhý říjnový týden se čtveřice rohateckých učitelů vydala na cestu do vzdáleného slovinského městečka Šentjernej, aby zde navázala partnerství se třemi dalšími školami – slovinskou, chorvatskou a slovenskou.
Setkání probíhalo ve velmi příjemné atmosféře. Hodně času jsme strávili plánováním projektových aktivit, ve kterých budeme společně s dětmi pátrat po zapomenutých hrách, hrát je, přetvářet a sdílet s ostatními. Propojováním minulého a současného budeme mít možnost odkrývat a spoluutvářet naše kulturní dědictví a zároveň u dětí budovat důležité kompetence v oblasti sociální, komunikační, jazykové i ICT.
Ve volném čase jsme poznávali okolní krajinu a památky. Zavítali jsme do nedalekého kláštera a skanzenu v Pleterje, navštívili hlavní město Lublaň, zdejší sídlo EU, etnografické muzeum a muzeum loutek. Nechyběl ani výlet do přírody k jezeru Bled, návštěva muzea obuvnictví v městečku Tržič či perníkářské dílny v Radovljici.
Na duši nás pohladily krásně podzimně zbarvené vinice, výborné jídlo a zejména skutečně milí lidé. Potěšilo nás, kolik toho máme společného, jak dobře si navzájem rozumíme i v našich rodných jazycích a jak moc máme rádi naše tradice, kulturu a lidové písničky, které se linuly od pracovního stolu, z okna autobusu i od ohýnku „pod ořechem“.
Velmi se těšíme na další setkání v dubnu 2019, tentokrát již se žáky, v chorvatském Hum na Sutli.
Mgr. Zuzana Hřivnová
https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/ERASMUS/
100 let republiky
Rok 2018 je výjimečný – zejména tím, že naše republika slavila sté narozeniny svého vzniku. A při jejich oslavách nemohla chybět ani naše škola.
Dne 25. října jsme uspořádali projektový den s názvem „100 let republiky“. Z nástěnek se na nás usmívali státní vlajky, poutavé prezentace i nejlepší loga vytvořené k oslavám výročí.
Paní učitelky z 1. stupně se oděly do dobového oblečení a ve svých třídách připravily pro děti zajímavá stanoviště, na kterých se děti interaktivním způsobem od starších žáků dozvídaly, jak se žilo před sto lety.
Seznámily se s matičkou Prahou i tatíčkem Masarykem, zacvičily si jako v Sokole as naučily se několik slovenských slovíček. Poznaly také některé vynálezy i dávno zapomenutá slova či předměty. Vyrobily si panenku z polínka, ozdobu z trikolóry, zahrály si čáru a prohlédly sbírku známek. Na starém ručním mlýnku si vyzkoušely mletí máku a strouhanky, psaly pohled perem namočeným v inkoustu a za odměnu si pomlsaly na křížalách. Nahlédly pod pokličku starobylé domácnosti, řemesel a módy, potěšily se se starými vánočními zvyky jako pouštění lodiček či vykrajování cukroví.
Na památku si každá třída udělala památeční černobílou fotografii. V jídelně na nás čekali v čepcích a zástěrách vyšňořené paní kuchařky, které připravily klasickou českou kuchyni.
Ale to nebylo všechno. V naší knihovně jsme uspořádali výstavu sestavenou z rodinných skvostů z uplynulého století. K vidění byly pracovní nástroje, nádobí, staré knihy, noviny a listiny, obrázky, kroje a hračky. Zavítali jsme i k pomníku T. G. Masaryka a zazpívali mu jeho oblíbenou píseň Ach synku, synku. Každé z dětí se rovněž mohlo podílet na vytvoření narozeninové pohlednice a popřát republice vše nejlepší.
Mgr. Zuzana Hřivnová
https://skolarohatec.rajce.idnes.cz/100_let_republiky/
Výstava fotografií
Výstava fotografií na základní škole doprovázela otevření nové přístavby i komunální volby v Rohatci. Fotografie celosvětově oceňovaného uměleckého fotografa Otty Jirky představuje nejkrásnější místa naší planety.
Vedení ZŠ Rohatec